Zlomky příběhů, zaříkání a říkadel z Podivicka a Kališťska

Drama života, kněžství a mučednické smrti číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Noc z 23. na 24. února 1950. Černý tudor projíždí zasněženou Vysočinou. Vpředu řidič se spolujezdcem, který popíjí čaj z termosky. Na zadním sedadle zhrouceně leží osmačtyřicetiletý kněz s oteklou tváří, který má na no

Čáry, rady, zaříkání, zkazky, mordy, báchory z kostrbatých kopců. Sebral Miloš Doležal. "Cíp krajiny mezi Humpolcem, Ledčí nad Sázavou a Havlíčkovým Brodem stále má, i přes elektrifikaci, meliorace a poměšťování, své temné, drsné polohy a odstíny, zapomenutá místa, neprůchodné strže. Už Zdeněk Ma

Podtitul: Příběhy faráře Josefa Toufara, jeho vrahů a čihošťského zázraku se zprávami archeologa, antropologů a soudního lékaře o exhumaci a identifikaci těla P. Josefa Toufara. 25. února 1950. Po celé republice probíhá oslava druhého výročí komunistického puče. Ještě než Josef Toufar kolem půl d

Kniha přináší přehled praktických a realizovatelných morálních zásad sexuální a vztahové výchovy. Stabilita vztahů totiž netrápí jen dospívající děti z křesťanských rodin, ale i děti nevěřících rodičů. Globální náhled chybí v psychologickém poradenství, hodí se i učitelům a kněžím ve zpovědní praxi.

V České republice se v posledních letech rozchází více než polovina manželských párů. „Poločas rozpadu“ partnerského vztahu se počítá spíš na roky než na měsíce, i když si lidé zpravidla přejí, aby měli rozchod rychle za sebou. Mnohé obranné reakce, k nimž mezi partnery často v dobré víře dochází, d

„Můj deník je částí mého já, která by jinak přetekla přes okraj a přišla nazmar,“ poznamenal si roku 1841 americký spisovatel a přírodovědec Henry David Thoreau do deníku, který si vedl čtyřiadvacet let. První český výbor z rozsáhlého díla ukazuje celou šíři autorovy osobnosti. Vedle úvah o přírodě,

Kniha Návrat Patera Toufara do Číhoště po 65 letech /ve fotografii a textech/ vypráví jedinečný příběh, který se sice odehrál v komunistické minulosti, ale jeho jisté vzkříšení, pokračování a doslovování se odehrává v naší současnosti. Dokumentárně reportážní snímky českého fotografa Petra Neuberta

Ervín Hrych seznámil českou veřejnost s existencí, reáliemi, zvyky, historií, náboženstvím a jazykem Krhútů, jakož i se stavem národního obrození tohoto neprávem zapomenutého, ale právem vymyšleného národa. Nové vydání je doplněno o další zábavné kapitoly pokračovatele krhútské tradice Pavla Weigela

český historik umění, spisovatel a ředitel Muzea hl. m. Prahy

česká ilustrátorka a výtvarnice

český novinář, publicista a spisovatel

český designer a grafik (* 1962)

česká choreografka, pedagožka a tanečnice

britský televizní sitcom

Martin Hůla / Martin Hula – hudebník, skladatel a sound designer z Prahy. Tvoří hudbu a sound design pro divadlo, film a podcasty, ambisonic mixy, instalace a dramaturgii. — Prague-based composer and sound designer creating theatre & film music, podcast idents, ambisonic mixes, installations and dramaturgy.

český rapper

Po úspěšných knihách KMENY a KMENY 0 přichází Vladimir 518 v roli editora s poslední částí této výpravné trilogie. Publikace KMENY 90 mapuje unikátní období devadesátých let pomocí vhledu do prostředí městských subkultur a okrajových kulturních společenství. V celkem 25 kapitolách kniha sleduje

Kniha o vizuálním stylu českých subkultur. Kniha vznikla pod vedením Vladimira 518 a ve fotkách a textech představuje aktuální podobu pražských komunit od hip hopu a hardcore, přes gotiky a neohippies, až po motorkáře, fanoušky tuningu či milovníky japonské popkultury. Jejich vizuální a životní styl

Nula v názvu naznačuje časový záběr tohoto nového dílu. Jeho hlavní těžiště se nachází mezi roky 1969 a 1989 a podobně jako první KMENY zkoumá české m... od Tomáš Pospiszyl

Petr Kolář se narodil 7. února 1941 v Paskově pod Beskydami, od roku 1945 žil v Ostravě. V letech 1955−1959 studoval na Vyšší průmyslové škole energetické v Ostravě-Vítkovicích. Roku 1959 nastoupil do Elektrárny 1. máje v Ostravě-Třebovicích. V letech 1960−1962 absolvoval vojenskou službu, poté vykonával stavební dozor v investičním odboru Ostravsko-Karvinské Elektrárny. Od roku 1964 při zaměstnání večerně studoval Vysokou školu báňskou. V srpnu 1968 cestou z Jugoslávie emigroval do Rakouska. Ve Vídni vstoupil do jezuitského noviciátu. V letech 1968−1970 žil v noviciátu v St. Andrä a v Münsteru, v letech 1970−1972 studoval filozofii v Mnichově. V letech 1972−1974 studoval teologii v Lyonu a pak v letech 1974−1976 pokračoval ve studiu teologie na jezuitském Centre Sèvres v Paříži. Dne 5. července 1975 byl v Ellwangen vysvěcen na kněze. Po svěcení působil v pařížském cizineckém prostředí českém a brzy i jiném, v rámci pařížského arcibiskupství. V letech 1979−1980 absolvoval závěrečný rok speciálních studií ve Spokane. Po návratu působil v oddělení mezinárodních zpráv Vatikánského rozhlasu. V roce 1983 se vrátil do Paříže. Po roce 1989 se vrátil do Československa. Pracoval třináct let v Českém rozhlase a vedl správu nad francouzskou katolickou komunitou v Praze. Petr Kolář zemřel 23. května roku 2023.

Ludwig (Ludvík) Armbruster se narodil roku 1928 v Praze, kde prožil dětství a mládí. Rodina po dědečkovi z otcovy strany pocházela z Rakouska, a ačkoliv se doma mluvilo česky a profesor Armbruster se vždy cítil být Čechem, zůstalo mu po otci rakouské občanství, které ho jako jezuitského novice v osudové chvíli zachránilo před dlouholetou internací. V roce 1947 nastoupil do noviciátu na Velehradě, po jeho ukončení začal studovat na jezuitském filozofickém učilišti v Děčíně, kde byl společně s ostatními bratry zadržen a převezen do internace do Bohosudova. Díky rakouskému občanství byl z internace propuštěn a byl mu umožněn (respektive nařízen) výjezd z republiky. Přesídlil tedy do Říma, kde dokončil filozofická studia na Gregoriánské univerzitě a v roce 1952 získal licenciát. Při té příležitosti se seznámil s myšlenkou účasti na misiích v Japonsku. Po dvou letech v Japonsku ještě dokončil studium teologie na Teologické fakultě Tovaryšstva Ježíšova v St. Georgen ve Frankfurtu nad Mohanem. Získal z teologie licenciát a v roce 1959 byl vysvěcen na kněze. Do Japonska se brzy vrátil a od roku 1961 tam působil trvale až do roku 1990. Přednášel filozofii na univerzitě Sofia v Tokiu, nejdříve jako docent, později jako associated professor a od roku 1969 jako řádný profesor. V Tokiu vedl osm let i interdiecézní kněžský seminář a byl ředitelem centrální knihovny univerzity Sofia. Mezi lety 2003–2010 byl děkanem Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Vedle svých akademických a správních funkcí publikoval bezpočet filozofických prací, převážně v japonštině a němčině. Roku 2011 mu vyšla kniha rozhovorů Tokijské květy. Ludwig Armbruster zemřel 18. prosince roku 2021.

Anne-Marie Páleníčková, rozená Ducreux, se narodila 12. srpna 1950 v Caen ve Francii do tradiční katolické rodiny. S Marií-Elizabeth, svým dvojčetem, od dětství náruživě četly, hrály na klavír a měly zájem o ruskou literaturu. Anne-Marie vystudovala historii a geografii. Pro její životní i profesní dráhu byl rozhodující studentský zájezd do Československa na jaře roku 1969. V době Pražského jara měla možnost poznat život za železnou oponou, zažít euforickou atmosféru politických změn a kulturní bohatství střední Evropy. Třebaže v Praze strávila krátkou dobu, změnila jí tato cesta život. Po návratu začala studovat češtinu. Seznámila se se svým pozdějším manželem, Zdeňkem Páleníčkem, klavíristou z hudební rodiny, a po svatbě se rozhodli zůstat žít v Československu. Jako Francouzka měla za normalizace neustálé problémy s StB, ale chránila ji skutečnost, že byla ve spojení s francouzským velvyslanectvím. Měla kontakty s disidentskými a katolickými kruhy, převážela náklad Biblí z Francie do Prahy. Anne-Marie Páleníčková vyučovala francouzštinu na Jazykové škole, později na Vysoké škole ekonomické (VŠE) v Praze, po roce 1989 na Francouzském gymnáziu a Francouzském lyceu. Za normalizace přeložila do francouzštiny knihu Příliš hlučná samota Bohumila Hrabala a později knihy Tomáše Halíka. Byla činná ve společenství Dílo Mariino a byla v kontaktu s Malými sestrami Ježíšovými. Dosud aktivně pracuje ve Sdružení sv. Ludmily na Tetíně, kde i žije. Je nositelkou francouzského Řádu akademických palem.

Lehce cynický pohled na život spojuje redaktorku černé kroniky, astronoma v důchodu a jeho svéráznou 11letou vnučku, o kterou se po smrti jejích rodičů stará. Když se ale jejich osudy propletou, výsledkem je pořádné HLP neboli „hluboký lidský příběh“. Tomešův románový debut získal Cenu čtenářů Magnesia Litera 2022, dočkal se úspěšné divadelní adaptace a připravuje se i jeho filmová podoba. Četba na pokračování je významně zkrácená podoba románu a neobsahuje jeho úplný závěr.

Summary of my work with the Inter typeface

Master’s Hammer jsou fenomén, kapela, která může roky mlčet, aby se každé nenadálé šustnutí setkalo s mimořádnou odezvou věrných i nových fans. Dosáhli kultovního statusu, mimo jiné tím, že po ničem takovém nikdy neprahnuli. Žijí svým vlastním tempem, nemá cenu k nim vztahovat žádná konkrétní očekávání. Snad krom toho, že to bude vždy dekadentně zábavné – nejinak je to u alba Maldorör Disco i písniček, které vznikly poté. Třeba Holubí letku představil Štorm v premiéře.

český básník, malíř a spisovatel

Narozen 29.4.1831 v Kolešovicích, zemřel 27.1.1882 v Březnici. MUDr., beletrista, překladatel z polštiny a do němčiny.