bookmarks

HAVLOVO ODCHÁZENÍ No tak žába na prameni je od začátku Veškrnová – anti chartistka (tím nemyslím nějakou minulost, ale žhavou přítomnost – ta dáma má averzi ke všem lidem, kteří stáli po boku Havla před listopadem a i po listopadu), která si Havla (Knihovnu etc.) uzurpuje a zajímá ji jen to, jak Havlův odkaz zpeněžit. K tomu jí teď má pomoc Sedláček, který má Havla „vyrvat pražské kavárně“ a prodávat jej mimo jiné v supermarketech. To je Havlovo Odcházení v hloubce a šíři, o které se ani absurdnímu dramatikovi Havlovi nezdálo, napsal jsem na FB Martinovi Mejstříkovi, který se tam svěřoval, že to současné dění kolem knihovny nechápe…

SBĚRAČSTVÍ Od klukovských let pořád něco sbírám. Někdo to může mít za projev infantility, ale já to mám za jakousi hlubinnou záležitost z doby, kdy lidi nedělali řádky na poli (v hlavě, doma, v práci, ve škole), ale živili se sběračstvím, což jen dostalo transcendentní charakter, protože nejde o živobytí, ale o řád (neřád) světa. V poslední době sbírám třeba choroše, z čehož se mohou spolubydlící zjančit, ačkoli třeba talíře, židle, postele a podobný tovární produkty jim nevadí. A taky sbírám hospody na hřišti (u sportovních zařízení) – v hostinci Na Hřišti zvaném Hrob na pomezí Ořechovky a Vokovic jsem bral rozum, který nám chtěli komunisti zakalit školním vzděláním, a taky sbírám starý nádražky, což jsou dvě z mála míst, které dosud nepřeválcovala komerce – vyduchlost a kretenismus, které dnes mají díky internetu pré. − Za včerejšek a dnešek čtyři zářezy. Včera jsem byl aktivní na hřišti v Dobřichovicích, předtím v nádražce U Mašinky v Zadní Třebáni, dneska jsem se činil na hřišti v Kbelích, pak jsem delší dobu pracoval U Fausta na nádraží v Čakovicích. Bolševické kurvy, svině, hajtry, které se z Marxe převekslovaly na byznys, nenechají nic na pokoji. Podle paní hostinské jde hospůdka do pr, ostatně jako všechno lidské v tomhle světě…